Máme tady únor a čas masopustů, zábav, karnevalů, veselí a dobrého jídla. Masopustní časy končí popeleční středou, tedy 14.2.2024, kdy začíná obdoví půstu do 28.3.2024. Postní doba je období před Velikonocemi, které trvá 40 dní. Začíná popelečnou středou a končí Velkým pátkem. Více o masopustu níže☺

Někde se masopustu říká fašank, fašinek, šibřinky, končiny, vostatke, vostatky nebo ostatky a znamená, že se hoduje v dnech, které ještě ostaly před obdobím půstu. Období masopustu začíná od svátku Tří králů (6. 1.) do Popeleční středy, jejíž datum je proměnlivé.

V dnešní době je masopust hlavně o víkendu, ale dříve trval od čtvrtka do úterý. Držel se hlavně tučný čtvrtek, taneční neděle a maškarní úterý.

Od tučného čtvrtka do úterý začínaly oslavy časně ráno buď zabíjením prasete (hospodář přečetl ortel vepře, jeho poslední vůli a až poté mohl být zabit), smažením koblih nebo převlékáním za maškary, které na vsi obcházely v průvodech dům od domu. Říkávalo se, že o tučném čtvrtku mají lidi jíst a pít co nejvíce, aby byli celý rok při síle. V bohatších rodinách si v tento den připravovali vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím, kterou zapíjeli pivem.

Masopustní, karnevalové průvody masek chodí nejméně od 13. století, původ ale sahá až před náš letopočet. Název karneval pochází z Itálie a znamená sbohem maso. Po bohatém masopustu, následoval totiž čtyřicetidenní půst bez alkoholu a masa. Neznamenalo to hladovění, ale střídmost a vyváženost v jídle, tak jak je doporučováno i dnes.

Masopust byl přijímán jako ventil života, svázaný jinak předpisy a regulemi. Jeho symbolika byla ve slovanském pojetí byla jeho symbolika zaměřená na vítání jara a zabezpečení hojnosti, úrody a plodnosti.

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou pro svoji jedinečnost zapsány na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Každá maska má svoji roli a konkrétní místo v řazení průvodu. Průvod vede laurf neboli strakatý. U každého stavení popřeje hospodáři štěstí a zdraví. Zatancuje si v kolečku s maskami Turků a společně se posilní masopustními dobrotami, jako jsou např. koblihy, slivovice nebo chlebem se škvarkovou pomazánkou.

Na jižní Moravě, Slovácku, se masopustu říká fašank a patří k němu typický obřadní tanec Pod šable, který předvádí skupina mužů zvaných Skakúni.

O MASOPUSTU A JEHO ZVYKLOSTECH