V lednu se s pranostikami roztrhl pytel. Do dnešních dnů se nejvíce vžilo oblíbené rčení - na Nový rok o slepičí krok a na Hromnice o hodinu více. Jde o vysvětlení, že světlé části dne pomalu přibývá a čekají nás delší dny a kratší noci. Další z oblíbených pořekadel - Jak na Nový rok, tak po celý rok - nás nabádá k tomu, že se na Nový rok snažíme dělat věci správně a tak, jak chceme, aby fungovaly v celém roce. V minulosti lidé starý rok nevyprovázeli ohňostrojem. Asi šli brzo spát a ráno v novém roce se probouzeli odpočati a plni sil.

.

Většina pranostik se váže k počasí. Bylo a je, že když má země na jaře přijmout zrno a do podzimu plodit, musí na to být připravena. A to jí umožní především zimní odpočinek. Pokud je tedy zima s bohatým sněhem a přiměřenými mrazy, znamená to, že půda má čas si oddechnout, nabrat síly a být na jaře připravena na další setí. A to se dozvídáme z lednových pranostik. Stejně tak ale poukazuje na to, že v lednu bývaly velmi silné mrazy. Déšť a teplé počasí bylo naopak velmi nežádoucí, znamenalo to, že se půda probudí předčasně a poté bude značně vysílená a úroda nebude stát za nic. Navíc zimní mrazy, nejsou-li dostatečné a přiměřeně dlouhé, nezlikvidují valnou většinu přezimujících chorob a škůdců a ti se na úrodě a zdraví člověka podepíšou.

Bylo by příjemné, kdyby se lidé, vracející se houfně ke kořenům hospodaření podle vzoru našich předků, věnovali i pranostikám. Je na nich selským rozumem předvedeno, jak se vyhnout chybám na poli, v sadu nebo na zahradě. Soubor pranostik je vlastně jakýmsi kalendářem i diářem, nabízí všemožné alternativy při práci s půdou a předvídavě varuje před rozmanitostmi počasí v lednu. Z toho plyne jedno - naši předkové byli lidé moudří a praktičtí☺