PROJEKT  „OLYMPIÁDA“

      V zdravém těle zdravý duch. Tak toto platilo, platí a platit bude. Pro zdraví našeho těla je třeba se pořádně a stále hýbat. Bude fajn, když ve sportovním duchu budou děti vyrůstat od malička a ne se přidávat k dnešní interiérové mládeži. V naší školičce je pohyb na denním pořádku – ranní cvičení, cvičení v tělocvičně, pohyb při pobytu venku, zařazování pohybových chvilek do řízené činnost. Nejinak tomu bylo při prožívání Zimní olympiády 2010 v kanadském Vacouvru, kde byla velmi úspěšná Martina Sáblíková, rodačka ze Žďáru nad Sázavou, což je kousek od naší školičky. Proto se při plánování dětské olympiády zrodil nápad, aby nám olympijský oheň zapálila právě Martina Sáblíková osobně. Díky známostem s trenérem Petrem Novákem se podařilo domluvit datum návštěvy Martiny a trenéra pana Nováka u nás na jaře roku 2010.

      Celý týden jsme se na olympiádu pečlivě připravovali. Každá třída zastupovala jeden kontinent. Kuřátka byla z Afriky, Berušky z Ameriky, Koťátka z Evropy, konkrétně z České republiky. Trénovali jsme různé sporty, povídali si o kontinentech a hlavně chystali dresy. Každé dítě si doneslo bílé tričko, na přední stranu si děti vyťupaly houbkou tvar svého světadílu dle šablony. Na zadní stranu si děti textilními fixy nakreslily olympijské kruhy.Takto připraveni jsme se těšili na den D.



      Bílé fáro řízené trenérem Novákem přivezlo naši olympioničku. S Martinou jsme si dali sraz v tělocvičně. Zde bylo nachystáno posezení, olympijská vlajka, oheň (louč se zajištěným dozorem dospělé osoby), klobouk s otázkami a malý dárek od Školičky Kamarád. Jakmile se Martina a trenér pohodlně usadili, začal nástup družstev. Družstvo z Afriky vedla krásná černoška, družstvo z Ameriky indián a družstvo z Evropy český Honza. Zazněla píseň pro Martinu – Jede, jede Martina, všechno tady začíná….



      Po přivítání se na naši návštěvu začaly hrnout otázky. Z odpovědí jsme se dozvěděli, jakou zmrzlinu má Martina ráda, jaká pohádka se jí líbí, od kolika let bruslí, jaký je její oblíbený zpěvák a jiné. Děti vydržely po celou dobu vyprávění naslouchat, za což byly trenérem Novákem pochváleny. Otázky byly vyčerpány a olympiáda mohla začít. Zazněla naše hymna, vlajka stoupala vzhůru a Martina zapálila olympijský oheň. Před rozloučením S návštěvou ještě každé dítě získalo podpis Martiny Sáblíkové na tričko, děti si prohlédly zlatou medaili a ukázaly návštěvě naši školičku. Po společném fotografování jsme popřáli Martině i panu Novákovi hodně zdraví a úspěchu, a návštěva putovala do ZŠ, kde ji také všichni nadšeně očekávali. No a my hurá soutěžit, vždy jsme byli na olympiádě.



      Prvním olympijským sportem byla štafeta, druhým skok do dálky a třetím hod do dálky. Výběr disciplín vycházel ze sportovních her mateřských škol, které se každoročně konají po celé české republice. Každý dal do soutěžení všechny své síly, aby právě jejich kontinent zvítězil. Po zdolání všech disciplín jsme se opět sešli v tělocvičně, kde proběhlo vyhodnocení olympiády. Zvítězila Amerika, druhá byla Afrika a třetí Evropa. Každý kontinent si odnesl pravý pohár a papírové medaile. Naposledy zazněla hymna, vlajka sjela dolů a oheň zhasnul. Všechno jednou skončí, ale nám to nevadí, protože my jsme odcházeli s nezapomenutelnými zážitky a snad i se zasazeným sportovním semínkem v srdíčku.Zpracovala:Pavla Zichová